|
|
Media Law and Media Capture in Slovakia and the Czech Republic after the year 2000
Hanák, Peter ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Kroupa, Jiří (oponent) ; Višnovský, Ján (oponent)
Táto práca spája teórie o médiách a demokracii, o zajatí médií (media capture), oligarchizácii médií a mediálnych systémoch s ekonomickou teóriou súťažného práva. Je vykonaná komparatívna analýza českého a slovenského mediálneho práva, pričom v centre výskumu je pluralizmus ako hlavná hodnota spájajúca spomenuté teórie. Dejiny médií po roku 1989 v skúmaných krajinách dostávajú novú periodizáciu, ktorá je opísaná ako pokračujúca transformácia troch rôznych typov. Herfindahl-Hirschmanov Index je použitý ako dôkaz, že najmä v poslednej skúmanej dekáde sa české a slovenské mediálne trhy posunuli ku koncentrovanej až oligopolistickej štruktúre. Vyvinuli sme nový nástroj - indikátor POMO (Power of Media Owners), ktorým sa dá vypočítať sila jednotlivých mediálnych oligarchov naprieč platformami, teda na celom mediálnom trhu. Táto analýza ukazuje nedostatočnosť a neúčinnosť regulácie vlastníctva médií v ČR a SR. Opísaný je tiež štvrtý typ mediálneho systému - nepluralitný, autoritársky, tzv. Východný oligarchický model zajatých médií; situácia na Slovensku a v Česku je porovnaná oproti tomuto modelu. Výsledkom je konštatovanie, že situácia v skúmaných krajinách je bližšie k už zavedenému modelu polarizovaného pluralizmu, avšak tento model je vnímaný ako polcesta k autoritárskemu modelu. Záver opisuje,...
|
|
|
Analýza českého televizního zpravodajství před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2021
Slancová, Markéta ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Karel, Kryštof (oponent)
Tato práce zkoumá dodržování normativních požadavků kladených na české televizní vysílatele zákonem č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. Zaměřuje se na požadavek objektivity a jeho dodržování v období před parlamentními volbami. Konkrétně se soustředí na postulát nestrannosti jakožto součást schématu objektivity v pojetí Jörgena Westerstahla z roku 1983. Dílčími cíli práce bylo zjistit, jak velkou pozornost věnují zkoumané televizní stanice jednotlivým kandidujícím subjektům, dále zda byla v promluvách novinářů oddělována fakta (informace zpravodajského charakteru) od názorů (komentářů) a naposled zda promluvy novinářů neobsahovaly explicitní hodnocení. Za tímto účelem byla použita kvantitativní obsahová analýza šesti epizod hlavních zpravodajských relací vysílaných v průběhu tří týdnů před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných na podzim roku 2021. Konkrétně se jedná o tři epizody Událostí vysílaných Českou televizí a tři epizody Hlavních zpráv CNN Prima NEWS. Bylo zjištěno, že Česká televize ve zkoumaném předvolebním zpravodajství nevěnovala prostor kandidujícím subjektům dosud stojícím mimo Poslaneckou sněmovnu. Většího prostoru se na obou televizních stanicích dostávalo vládním stranám. Konkrétně promluvy hnutí...
|
|
|
Ochrana osobnosti v mediálním právu
Brostík, Ondřej ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Ochrana osobnosti v mediálním právu Cílem této rigorózní práce je zhodnotit a analyzovat právní institut ochrany osobnosti, a to jednak z hlediska obecné občanskoprávní úpravy a jednak také z pohledu příslušných institutů z oblasti mediálního práva. Vzhledem k tomu, že zákonná úprava ochrany osobnosti je z velké míry dotvářena rozhodovací praxí soudů je v této práci kladen důraz zejména na rozbor relevantní judikatury. S ohledem na budoucí rekodifikaci soukromého práva v České republice se práce věnuje také právní úpravě ochrany osobnosti "de lege ferenda". První část definuje a vymezuje základní pojmy, týkající se obecné právní úpravy ochrany osobnosti. Tato část práce podává komplexní výklad platné právní úpravy tohoto institutu obsažené v občanském zákoníku včetně popisu vztahů mezi jednotlivými pojmy a poukazuje také na některé otázky spojené se současnou právní úpravou. Ve druhé části se autor zaměřuje na problematiku mediálního práva a zejména pak na rozbor specifických institutů ochrany osobnostních práv, které jsou v mediálním právu obsaženy. Těmito instituty jsou zejména právo na odpověď a právo na dodatečné sdělení. Další část práce je věnována podrobné analýze některých vybraných otázek ochrany osobnosti z pohledu judikatury soudů. Do těchto vybraných otázek byl zařazen konflikt práva na...
|
|
|
Česká a rakouská mediální legislativa se zaměřením na rakouský Mediální zákon
Poláková, Pavla ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Hanák, Peter (oponent)
V důsledku současného, historicky bezprecedentního, rozvoje médií vyvstává pro státy Evropské unie (EU) několik zásadních otázek v oblasti jejich regulace, zejména; (i) dokáží zákonodárné orgány těchto států reagovat dostatečně pružně na technologický rozvoj a (ii) jak ovlivňuje mediální právo členských států legislativa EU? Tato práce zakládá odpovědi na zmiňované otázky na komentovaném porovnání pramenů mediálního práva v českém a rakouském ústavně-právním systému. Krom tohoto srovnání také text práce obsahuje vysvětlení základních pojmů z teorie práva a stručný exkurz do historického vývoje mediálního práva obou zemí. Pokud je autorům známo, je tato studie první prací zaměřenou na porovnání úpravy mediálního práva v ČR s úpravou v jiném členském státu EU a může sloužit jako podklad pro diskuzi o kvalitě české mediálně-právní legislativy.
|
|
|
Změny mediálního práva ČR od 90. let do současnosti
Bumbová, Barbora ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá změnami mediálního práva v České republice v daném časovém úseku, ve třicetiletém období, konkrétně od 90. let minulého století do roku 2020. Cílem práce je zaměřit se na nejvýznamnější zákony v oblasti mediálního práva z tohoto období a snažit se je určitým způsobem popsat a nastínit, co předcházelo jejich přijetí nebo co vedlo k jejich změně, popřípadě jaké byly důsledky jejich přijetí. Práce je rozdělena na více částí. Teoretická část se zaměřuje na ústavněprávní a lidskoprávní zakotvení médií v systému mediálního práva. Dále se zaměřuje na svobodu projevu, právo na informace a regulaci médií a snaží se je vysvětlit z pohledu mediálního práva. Následující tři kapitoly jsou pak zaměřené na jednotlivá období. Jsou rozděleny dle desetiletí - 90. léta, roky 2000 až 2009 a roky 2010 až 2020. V jednotlivých kapitolách jsou rozebírány jednotlivé nejvýznamnější zákony daného období, které jsou analyticky posuzovány vzhledem ke kontextu jejich vzniku, dalších vlivů a jejich obsahu. Práce rovněž poskytuje stručný teoretický výklad systémů médií dle Hallina a Manciniho a v neposlední řadě se zaobírá zařazením České republiky do modelu dle teorie mediálních systémů Hallina a Manciniho. Na změnách mediálního práva je znát vliv společenského a technologického pokroku a s tím...
|
|
|
Komparace liberálního a demokraticko-korporativistického mediálního systému v současnosti
Davidová, Barbora ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje komparaci mediálních systémů Velké Británie, Irska, Německa a Švédska, a to po vzoru práce autorů Hallina a Manciniho Systémy médií v postmoderním světě: tři modely médií a politiky. Na příkladu těchto čtyř států se snaží zjistit, zda je i v současnosti možné vytyčit zřetelnou hranici mezi systémy médií v liberálních a demokraticko-korporativistických zemích, či zda dochází ke konvergenci mediálních systémů směrem k liberálnímu modelu, jak Hallin s Mancinim předvídali. Práce je dělena na teoretickou část, v níž je představen samotný pojem mediální systém a dále několik rozdílných typologií mediálních systémů s důrazem právě na typologii Hallina a Manciniho, a analytickou část, v níž jsou postupně porovnávány mediální systémy jednotlivých států podle čtyř parametrů: struktury mediálních trhů, míry politického paralelismu, profesionalizace a role státu - každému z těchto parametrů je věnována samostatná kapitola. Práce využívá data získaná z novějších výzkumů, publikací a článků a tato porovnává s daty z původní publikace Hallina a Manciniho. Snaží se přitom co nejvěrněji popsat současný stav mediálních systémů čtyř výše jmenovaných států, a to jak individuálně, tak ve svém souhrnu. V závěru poté práce shrnuje získané poznatky a na jejich základě odpovídá na otázku, zda je...
|
|
|
Česká a rakouská mediální legislativa se zaměřením na rakouský Mediální zákon
Poláková, Pavla ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Hanák, Peter (oponent)
V důsledku současného, historicky bezprecedentního, rozvoje médií vyvstává pro státy Evropské unie (EU) několik zásadních otázek v oblasti jejich regulace, zejména; (i) dokáží zákonodárné orgány těchto států reagovat dostatečně pružně na technologický rozvoj a (ii) jak ovlivňuje mediální právo členských států legislativa EU? Tato práce zakládá odpovědi na zmiňované otázky na komentovaném porovnání pramenů mediálního práva v českém a rakouském ústavně-právním systému. Krom tohoto srovnání také text práce obsahuje vysvětlení základních pojmů z teorie práva a stručný exkurz do historického vývoje mediálního práva obou zemí. Pokud je autorům známo, je tato studie první prací zaměřenou na porovnání úpravy mediálního práva v ČR s úpravou v jiném členském státu EU a může sloužit jako podklad pro diskuzi o kvalitě české mediálně-právní legislativy.
|
|
|
Ochrana osobnosti v mediálním právu
Brostík, Ondřej ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Ochrana osobnosti v mediálním právu Cílem této rigorózní práce je zhodnotit a analyzovat právní institut ochrany osobnosti, a to jednak z hlediska obecné občanskoprávní úpravy a jednak také z pohledu příslušných institutů z oblasti mediálního práva. Vzhledem k tomu, že zákonná úprava ochrany osobnosti je z velké míry dotvářena rozhodovací praxí soudů je v této práci kladen důraz zejména na rozbor relevantní judikatury. S ohledem na budoucí rekodifikaci soukromého práva v České republice se práce věnuje také právní úpravě ochrany osobnosti "de lege ferenda". První část definuje a vymezuje základní pojmy, týkající se obecné právní úpravy ochrany osobnosti. Tato část práce podává komplexní výklad platné právní úpravy tohoto institutu obsažené v občanském zákoníku včetně popisu vztahů mezi jednotlivými pojmy a poukazuje také na některé otázky spojené se současnou právní úpravou. Ve druhé části se autor zaměřuje na problematiku mediálního práva a zejména pak na rozbor specifických institutů ochrany osobnostních práv, které jsou v mediálním právu obsaženy. Těmito instituty jsou zejména právo na odpověď a právo na dodatečné sdělení. Další část práce je věnována podrobné analýze některých vybraných otázek ochrany osobnosti z pohledu judikatury soudů. Do těchto vybraných otázek byl zařazen konflikt práva na...
|
|
|
Ochrana dětí a mladistvých v hodnoceních Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
Malířová, Klára ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Macků, Lucie (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je ochrana dětí a mladistvých v hodnoceních Rady pro televizní a rozhlasové vysílání. V první části práce je zmapována česká mediální legislativa, se zřetelem na ty právní normy, ze kterých vychází Rada pro rozhlasové a televizní vysílání při svých hodnoceních (zejména zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání). V další kapitole je představena Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, zejména s ohledem na její činnost a kompetence ve vztahu k ochraně dětí a mládeže. Stěžejním a nejrozsáhlejším bodem práce je samotný výzkum, následovaný zpracováním výsledků výzkumu a definováním závěrů. Výzkum je proveden obsahovou analýzou využívající kvalitativní a kvantitativní strategie. Jako podklad pro výzkum je použita legislativa, judikáty, rozhodnutí a upozornění Rady pro rozhlasové a televizní vysílání z let 2008 až 2011. Cílem výzkumu je zjistit, zda vůbec jsou chráněny zájmy dětí a mladistvých v České republice, co se rozhlasového a televizního vysílání týče. Jaká existuje právní úprava regulace médií v této oblasti. A na kolik je pak právní úprava regulace médií v oblasti ochrany dětí a mladistvých používána v praxi. Zda tedy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání současně s českou justicí účinně chrání děti a mladistvé.
|
|
|
Přijetí tzv. "náhubkového zákona" a jeho dopad na česká média
Jozífek, Radek ; Šmíd, Milan (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá zákonem č. 52/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Kvůli údajně cenzurnímu charakteru byl v médiích často označován jako "náhubkový zákon". Práce se skládá z pěti částí. V první z nich jsou popsány metody, které jsem využil ve zbytku textu, druhá vysvětluje nejdůležitější témata, jejichž vyložení je potřebné pro pochopení ostatních částí - např. právo na soukromí, právo na informace, zveřejňování informací získaných z odposlechů. Rovněž popisuje obsah "náhubkového zákona" i jeho novely. Třetí část se zabývá okolnostmi, za kterých předpis prošel legislativním procesem v obou komorách Parlamentu včetně toho, jak do legislativního procesu zasahovala protestující média a někteří odborníci. Všechny důvody, proč odpůrci zákona považovali tento předpis za cenzurní či dokonce protiústavní, popisuji ve čtvrté části práce. Tyto názory jsou zde konfrontovány s argumenty zastánců předpisu. V hlavní páté části na základě rozhovorů novinářů z České tiskové kanceláře, deníku Mladá fronta DNES, týdeníku Respekt a zpravodajského serveru Aktuálně.cz popisuji dopad předpisu na činnost těchto médií. Názor na praxi nabízí i jeden z autorů předpisu a odborník na novinářskou etiku....
|
host ::
RSS.